Jsem.

24. srpna 2015 v 22:01 | T. |  Deník.
Jsem rozbitá. Poničená. Nedokonalá. Kdo by stál o nedokonalou věc?
Říká se, že milovat někoho znamená užívat si veškeré klady i zápory osoby. Mít je rád. Ovšem, co když má ona osoba více záporů, více nedokonalostí, než kladů? Co dělat s pokřivenou osobností? S nehezkým, tlustým vzhledem? S nemocí dosáhnout jakéhokoli cíle?
Nejsem schopna ničeho smysluplného. Dřív jsem se alespoň dokázala na něco upnout, co mě drželo nad vodou. Už nikoli. Nic mne nezajímá. Nic mi nepřijde dost dobré. Já nejsem dost dobrá. Jsem výškrabek společnosti.
Mám tolik snů. Tolik věcí, co chci umět, čeho chci dokázat. Avšak jak mám splnit své největší ambice, když nemám sílu dotáhnout do konce i ta nejnižší přání? Jsem klišé.
Víte, miluju psaní. Zbožňuju čtení dobrého psaní a jednou chci být sama dobrým autorem. A dříve, dříve jsem i pro to něco dělala. Psala jsem blog a psala jsem povídky. Hodně jsem četla. Byla jsem na tom závislá. Psaní byl můj způsob alespoň částečné seberealizace. Avšak poslední dobou - nic. Nečtu, nepíšu, jen jsem. Den za dnem, týden za týdnem a bohužel i měsíc za měsícem jen jsem. Už mě nic nenaplňuje.
Už ale nechci jen být.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama